3. národní fórum uživatelů programu Copernicus

3. národní fórum uživatelů programu Copernicus

Na 10 th – 11 th června 2014 3 rd Copernicus National User Forum, letos zaměřil na údajích SAR a Copernicus navazujících služeb, se konal v Praze v prostorách Ministerstva dopravy. Konference, pořádané ve spolupráci s CENIA, Českou informační agenturou životního prostředí, Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem životního prostředí České republiky, se zúčastnilo více než 100 návštěvníků. Letos byla tato akce uspořádána jako vedlejší akce konference European Space Solutions .
Hlavním tématem konference bylo zahájení prvního Koperníka družice Sentinel-1A (na 3 rd dubna 2014). Návštěvníci se seznámili se základy dat společnosti Sentinel a hlavními obory jejího využití a získali přehled o základních principech jejího zpracování. Sentinel 1 byl také porovnán se stávajícími satelity SAR a jejich produkty (TerraSAR-X a KOMPSAT-5).

Pozorování Země je jedním z nejprogresivnějších odvětví vesmírných aktivit. Další zrychlení rozvoje tohoto sektoru lze očekávat v souvislosti s volným a otevřeným přístupem k datům společnosti Sentinel. V reakci na rostoucí konkurenceschopnost na trhu postupně klesají ceny satelitních snímků, které tvoří podstatnou část ceny nabízených služeb. K tomuto trendu v některých případech významně přispěje Copernicus. Jednou z přetrvávajících překážek rychlého rozvoje tohoto odvětví je nízká informovanost o potenciálu a možnostech dálkového průzkumu. Připravovaná volně dostupná data a zvyšování informovanosti potenciálních uživatelů by měla tuto překážku v budoucnu minimalizovat. Dalšímu rozvoji využívání dat dálkového průzkumu v České republice brání relativně nízká ochota financovat nebo spolufinancovat rozvoj služeb ze soukromých zdrojů. To nastiňuje důležitý předmět pro další diskuse a zůstává velkou výzvou pro zúčastněné strany a klíčové hráče na trhu. Hlavním důvodem tohoto současného stavu je omezené portfolio uživatelů z důvodu ceny služeb. Alarmující skutečností, pokud jde o využití údajů z vědeckých satelitních misí, je skutečnost, že ačkoli je Evropa hlavním investorem do tohoto odvětví, údaje z těchto misí se používají většinou mimo Evropu. To nastiňuje důležitý předmět pro další diskuse a zůstává velkou výzvou pro zúčastněné strany a klíčové hráče na trhu. Hlavním důvodem tohoto současného stavu je omezené portfolio uživatelů z důvodu ceny služeb. Alarmující skutečností, pokud jde o využití údajů z vědeckých satelitních misí, je skutečnost, že ačkoli je Evropa hlavním investorem do tohoto odvětví, údaje z těchto misí se používají většinou mimo Evropu. To nastiňuje důležitý předmět pro další diskuse a zůstává velkou výzvou pro zúčastněné strany a klíčové hráče na trhu. Hlavním důvodem tohoto současného stavu je omezené portfolio uživatelů v důsledku stanovení ceny služeb. Alarmující skutečností, pokud jde o využití údajů z vědeckých satelitních misí, je skutečnost, že ačkoli je Evropa hlavním investorem do tohoto odvětví, údaje z těchto misí se používají většinou mimo Evropu.

Následné služby – aplikace postavené na základě družicových dat převážně z komerčního sektoru – hrají klíčovou roli pro vývoj Copernicus v České republice. Financování těchto služeb však zůstává klíčovou otázkou. Toto téma bylo představeno první den konference a po něm následovaly živé diskuse. Horizont 2020 jako jeden z možných zdrojů financování na evropské úrovni je úzce spojen s programem Copernicus. Další příležitost je dána novým rámcem operačních programů na období 2014 – 2020. Specifické cíle těchto programů podporují vývoj aplikací založených na datech Copernicus (např. Operační program Transport II) nebo obecně využití satelitní data hlavně pro monitorování životního prostředí. Další příležitosti na národní úrovni nabízejí některé nástroje Technologické agentury ČR ve svých programech EPSILON a DELTA. Soutěž Copernicus Masters, která podporuje vývoj aplikací založených na satelitních datech, také poskytuje příležitost pro studenty a nové obchodní začínající podniky / podniky.

V roce 2014 program Copernicus nyní vstupuje do své provozní fáze. Právní rámec pro jeho fungování je dána novým nařízením č 377/2014 Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. rd dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus. Copernicus má nyní svůj vlastní zdroj financování a po dlouhých přípravách má také vlastní kapacitu pro pozorování Země.
3 rd Copernicus National User Forum s sebou přinesl rozsáhlý přehled o potenciálu především dat SAR Koperníka a jeho možných aplikací. Konference nabídla možná propojení napříč veřejným sektorem, akademickou sférou a soukromou sférou na národní i mezinárodní úrovni. Bylo představeno mnoho témat, která provokovaly myšlení, a zahájily diskuse o otázce Copernicus. Některé otázky však zůstávají nezodpovězeny, takže je výzvou, jak koncoví uživatelé přijmou všechna data a informace a využijí nabízených příležitostí. Doufejme, že příští ročník konference nám pomůže najít odpověď na některé z těchto důležitých otázek.

Fotografie

Prezentace

1. sekce: Copernicus v České republice (CZ)

Lenka Hladíková (CENIA): Evropský program Copernicus: Vstup do provozní fáze

Ondřej Šváb (Ministerstvo dopravy): Stručný přehled trendů v pozorování Země

Ondřej Mirovský (Technologické centrum AV ČR): Vesmír v programu Horizont 2020

Ondřej Šváb (Ministerstvo dopravy): Finanční nástroje na podporu rozvoje programu Copernicus v České republice

Sekce 2: Copernicus v Evropě (EN)

Lenka Hladíková (CENIA): Evropský program Copernicus: Vstup do provozní fáze

1. sekce: Copernicus v České republice (CZ)

Peter Zeil (Evropská komise): Copernicus – současný stav a výzvy

Giancarlo Filippazzo (Evropská kosmická agentura): Činnosti ESA pro Copernicus: zaměření na Sentinel – 1

Hans Dufourmont (Evropská agentura pro životní prostředí): Činnosti EHP v Copernicus

Ulrike Daniels (Anwendungszentrum GmbH Oberpfaffenhofen): The Copernicus Masters – udělení následného vývoje aplikací

Sekce 3: Radarová data a aplikace I (CZ / EN / SK)

Jana Součková (Univerzita Karlova v Praze): Radarová data minulá i současná

Minyo Hong (Satrec Initiative): Úvod do KOMPSAT-5

George Vozikis (Airbus DS – GeoIntelligence): Vylepšení TerraSAR-X v nové éře Sentinel

Juraj Papčo (Slovenské vysoké učení technické v Bratislavě): Využití dat SAR na Slovensku

Pavel Šístek (Český telekomunikační úřad): Přerozdělení rádiového spektra ve vztahu k radarovým misím

Sekce 4: Pokrytí krajiny / využití území (CZ)

Jana Bašistová (CENIA): Corine Land Cover 2012: Hodnocení a předběžné výsledky

Jan Kolomazník (GISAT): Copernicus Land Services: Přehled současného stavu

Jan Pacina (UJEP): Rekonstrukce zaniklé krajiny v českých pohraničních oblastech

Sekce 5: Dálkové snímání pro krizové řízení (CZ)

Oldřich Mašín (Pardubický kraj): Využití služby krizového řízení Copernicus pro cvičení zaměstnanců v Pardubickém kraji

Lena Halounová (České vysoké učení technické v Praze): Využití radarových dat pro mapování povodní

Jan Helebrant (Národní radiační ochranný ústav): Možné využití GMES / Copernicus k řešení příčin radiačních havárií

Sekce 6: Radarová data a aplikace II (CZ)

Jan Kolomazník (GISAT): Využití dat optického a SAR dálkového průzkumu v dopravě

Jan Mišurec (Český geologický průzkum): Možnosti detekce vertikálních pohybů země pomocí dlouhodobé časové řady satelitních snímků

Milan Lazecký (VŠB-TUO): Potenciál interferometrie SAR při hodnocení negativních dopadů poklesu těžby

Sekce 7: Praktický workshop (CZ)

Přemysl Štych (Univerzita Karlova v Praze): Projekt EOPOWER – vzdělávání, marketing a vývoj v oblasti dálkového průzkumu

Jana Součková (Univerzita Karlova v Praze): Úvod do zpracování radarových dat

Projekty a aplikace

Využití služby krizového řízení Copernicus pro cvičení zaměstnanců v Pardubickém kraji (Oldřich Mašín, Pardubický kraj)
Možnosti detekce vertikálních pohybů země (Jan Mišurec, Český geologický průzkum) 
Copernicus Masters (Ulrike Daniels, Anwendungszentrum GmbH Oberpfaffenhofen)
Projekt eENVplus (Jarmila Cikánková, CENIA)
Dálkové snímání (Luboš Moravčík, Český hydrometeorologický ústav) 
Historie meteorologie a klimatologie v České republice (Luboš Moravčík, Český hydrometeorologický ústav)
Možné využití GMES / Copernicus k řešení příčin radiačních havárií (Jan Helebrant, Národní ústav radiační ochrany)
Projekt EOPOWER – vzdělávání, marketing a vývoj v oblasti dálkového průzkumu (Přemysl Štych, Univerzita Karlova v Praze)
Projekt EnviSec (David Vačkář, CzechGlobe)