Následky tornáda na jižní Moravě

Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, PřF UK:

 Analýzou družicových snímků je možné sledovat změny, ke kterým dochází na povrchu Země. Tímto způsobem se například sleduje zmenšující se rozloha ledovců, nebo deštných pralesů. K náhlým změnám může docházet i během několika málo minut či sekund a dostávají přízvisko katastrofa. Jedna taková katastrofická událost bohužel potkala 24. 6. 2021 i jih Moravy, kde se prohnalo tornádo územím mezi Hodonínem a obcí Hrušky. Tornádo po sobě zanechalo značné materiální škody a co hůř i oběti na životech. V mapě níže je vidět vyhodnocení změn mezi dvěma snímky z 21. 6. 2021 a 29. 6. 2021 pomocí změnové analýzy IR-MAD. Legenda mapy vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou došlo v období mezi těmito snímky ke změně odrazivosti povrchu. Ze získané vizualizované informace tedy není možné přímo odhadnout k jak velké (finanční) škodě došlo, ale je možné vyčíst, jaká konkrétní část území byla zasažena, tedy přesnou dráhu tornáda. První snímek je pořízen tři dny před katastrofou a druhý pět dní po této události. Nedá se tedy očekávat, že všechny změny, které jsou mezi snímky nalezeny, jsou způsobeny právě tornádem. Oba vybrané snímky byly lehce zasaženy oblačností. Oblačnost je v každém snímku na jiných místech a proto algoritmus vyhodnotil jako změnu i místa s oblaky. Z těchto důvodů byla oblačnost odmaskována (pomocí produktu SCL), aby lépe vynikly pouze změny, které byly způsobeny tornádem. Proběhnout též mohla i řada změn na polích, které nesouvisejí s katastrofickou událostí. Může se jednat o sklizeň, dozrávání, zasetí atd. Z toho důvodu bylo nutné parcely polí, kde došlo k velkým změnám a nacházejí se dále od trajektorie tornáda, odmaskovat, aby změny způsobené tornádem ve výsledném obraze lépe vynikly. Analýza IR-MAD tedy porovnává dva družicové snímky (eventuálně jakékoliv jiné obrázky) a pomocí kanonické korelace z nich vytvoří nové dva obrázky, které by měly být sobě navzájem co nejvíce podobné. Po té jsou od sebe tyto nové dva obrázky odečteny (metodou band by band, tj. pro každé pásmo zvlášť). Místa (pixely), u nichž ke změně nedošlo, by měla mít rozdíly hodnot z obou porovnávaných snímků blízké nule. Absolutní suma těchto rozdílů umocněných na druhou vydělených původní hodnotou představuje χ². Čím je tato suma vyšší, tím je i vyšší pravděpodobnost, že ke změně došlo.