Mise Sentinel 1 je zaměřena na sledování pevniny a moří, zejména monitorování mořského ledu, oceánských vod, mořského pobřeží i polárních oblastí a navazuje zejména na úspěšné mise družic Envisat a ERS-1. Pro Českou republiku bude důležité zejména jejich možné využití v oblasti krizového řízení, a to hlavně díky dostupnosti aktuálních dat téměř v reálném čase. Konkrétní využití dat se předpokládá při povodních či deformacích terénu, které bude možné pomocí radarové interferometrie detekovat s milimetrovou přesností. Pro mapování zaplavených území je velkou výhodou fakt, že radarové snímky je na rozdíl od optických dat možné pořizovat i přes oblačnost. Další oblastí uplatnění pro data ze Sentinelu 1 je monitorování území - např. mapování lesních porostů, monitorování zemědělských plodin či sledování rozsahu sněhové pokrývky. Podobné informace mohou pomoci i při předpovídaní povodní či sledování dopadu klimatických změn.

Specifikace družic Sentinel 1 a jejich senzoru C-Band SAR (Synthetic Aperture Radar)

Družice Sentinel 2 jsou určeny především pro monitoring krajinného pokryvu a mapování změn v území a využití ploch. Na své palubě nesou multispektrální senzor, který navazuje na odkaz misí Landsat a SPOT. Tento senzor je prvním svého druhu, který zahrnuje tři pásma v červeném okraji viditelného spektra a jeho data jsou tak svými parametry ideální také pro monitorování vegetace a to se zaměřením na klasifikaci lesních porostů, mapování obsahu chlorofylu v listech, sledování zdravotního stavu vegetace, tvorbu vegetačních indexů nebo zjišťování vodního stresu. Využití dat těchto družic je také předpokládáno zejména v oblasti podpory krizového řízení(monitoring lesních požárů, dlouhodobého sucha aj.), v zemědělství a mnoho dalších oborech.

Specifikace družic Sentinel 2 a jejich senzoru MSI (Multi Spectral Instrument)

Družice Sentinel 3 budou poskytovat optická multispektrální i radarová data středního rozlišení, čímž navážou především na data z družic Envisat a Cryosat-2. Zaměřeny jsou zejména na pořizování barevných obrazových dat pro monitorování pevniny a oceánů, kde naváží na data ze senzoru MERIS (Envisat), měření teploty pevniny a oceánů v návaznosti na data ze senzoru AATSR (Envisat), topografické mapování povrchu moří a mořského a pevninského ledu a radarovná měření pobřežních pásem a topografie vnitrozemských vodních nádrží v návaznosti na data ze senzoru SIRAL (Cryosat-2).

Specifikace družic Sentinel 3 a jejich senzorů

Mise Sentinel 4 reprezentuje geostacionární složku Evropské operační mise pro sledování složení atmosféry. Primárním účelem je monitoring stopových plynů klíčových pro určování kvality ovzduší a to zejména O₃, NO₂, SO₂, HCHO a aerosolů ve vysokém časovém a prostorovém rozlišení, dále jsou to pak měření slunečního záření a monitoring klimatu. Hlavní senzor UVN (Ultra-violet, Visible and Near-Infrared) bude z úsporných důvodů umístěn na plánovaných družicích MTG-S (Meteosat Third Generation - Sounding Satellite).

Specifikace mise Sentinel 4 a jejího senzoru UVN (Ultra-violet, Visible and Near-Infrared)

Mise Sentinel 5 je určena pro monitorování atmosféry a jejím cílem je sledování stopových plynů za účelem zjišťování chemického složení atmosféry a dále také podpora monitorování klimatu. Hlavním senzorem mise je UVNS (Ultra-Violet/Visible/Near Infrared/Short Wave Infrared Spectrometer), který bude umístěn na první z plánovaného páru družic s polární dráhou MetOp-SG (Meteorological Operational satellite programme - Second Generation). Data z tohoto senzoru tak budou doplňkem dat z geostacionární mise Sentinel 4. Jelikož je tato mise plánována až na rok 2020 bude v rámci programu Copernicus uskutečněna překlenovací mise Sentinel 5 - Precursor s hlavním senzorem TROPOMI, která naváže na již dosluhující senzory SCIAMACHY (Envisat - mise byla ukončena 9.5.2012) a OMI (Aura).

Specifikace mise Sentinel 5 a jejího senzoru UVNS (Ultra-Violet/Visible/Near Infrared/Short Wave Infrared Spectrometer)

Specifikace mise Sentinel 5 -Precursor a jejího senzoru TROPOMI (TROPospheric Ozone Monitoring Instrument)