3. české uživatelské fórum Copernicus
1) Základní informace z konference
2) Závěry z konference
3) Seznam účastníků
4) Program
5) Fotografie
6) Prezentace
7) Postery
Ve dnech 10. - 11. června 2014 proběhlo 3. české uživatelské fórum Copernicus, v letošním roce zaměřené na radarová data a navazující služby Copernicus. Konference, kterou organizovala CENIA, česká informační agentura životního prostředí, ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem dopravy, se zúčastnilo více než 100 českých i zahraničních účastníků. Zahraniční zastoupení bylo reprezentováno zejména Evropskou komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou agenturou pro životní prostředí. Akce byla v letošním roce zaštítěna mezinárodní konferencí European Space Solutions.
Hlavním tématem letošního ročníku bylo vypuštění první družice programu Copernicus, Sentinelu 1A, na oběžnou dráhu (proběhlo 3. dubna 2014). Účastníci konference se dozvěděli základní informace o datech, která bude Sentinel 1 poskytovat, o různých oblastech, ve kterých lze tato data využívat, a získali základní přehled o postupu jejich zpracování. Sentinel 1 byl také konfrontován s již existujícími družicemi a jejich produkty (TerraSAR-X a KOMPSAT-5).
Zahájení konference, zprava: Karel Dobeš, náměstek ministra dopravy, Jan Landa, náměstek ministra životního prostředí, Vladimír Fanta, ředitel CENIA
Pozorování Země je v Evropě jedním z nejrychleji rostoucích sektorů v oblasti kosmických aktivit. Další akceleraci rozvoje sektoru lze očekávat v souvislosti s bezplatně dostupnými daty z družic Sentinel. V návaznosti na zvyšující se konkurenci na trhu dochází k postupnému snižování cen družicových dat, které tvoří podstatnou část ceny nabízených služeb. V případě některých dat k tomuto trendu významně přispěje i systém Copernicus. Stále přetrvávající překážkou brzdící rychlý rozvoj sektoru je nízké povědomí o možnostech dálkového průzkumu Země. S příchodem bezplatně dostupných dat a systematické osvěty potenciálních uživatelů by měla být tato bariéra v budoucnosti minimální. Větší rozvoj využívání dat dálkového průzkumu Země brzdí i relativně nízká ochota financování či kofinancování rozvoje služeb ze soukromých zdrojů, což je důležité téma pro další diskuse a velká výzva pro zainteresované subjekty a hlavní hráče na trhu. Důvodem tohoto stavu je zatím v důsledku ceny služeb stále ještě omezené portfolio uživatelů. V případě využití dat z vědeckých družic pozorování Země je alarmující fakt, že do družicových misí s vědeckovýzkumným zaměřením investuje nejvíce Evropa, avšak jejich data jsou nejvíce využívána mimo ni.
Pohled na zaplněný konferenční sál
Důležitou oblastí pro rozvoj Copernicus v ČR jsou navazující služby - aplikace především soukromého sektoru vytvářené nad družicovými daty. Stěžejní otázkou zůstává, jak tyto služby financovat. Tomuto tématu byla věnována část prvního konferenčního dne a vyvolalo živé diskuse. Na úrovni Evropy je Copernicus spojen s programem Horizont 2020; další z možností financování nabízí nový rámec operačních programů pro období 2014 - 2020. Specifické cíle těchto programů podporují přímo rozvoj aplikací nad daty Copernicus, např. Operační program Doprava II, nebo obecněji využívání družicových dat zejména pro monitorování životního prostředí. Na národní úrovni se nabízí nástroje TAČR v programech EPSILON a DELTA. Příležitostí pro studenty i začínající podnikatele je soutěž Copernicus Masters, podporující vytváření aplikací nad družicovými daty.
Sekce na téma Copernicus v EU
Program Copernicus s rokem 2014 vstupuje do své provozní fáze. Legislativním rámcem pro jeho fungování je nové Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 377 ze dne 3. dubna 2014, kterým se Copernicus zavádí. Program má nyní vlastní zdroj financování a po dlouhých přípravách i vlastní kapacitu pro pozorování Země.
3. české uživatelské fórum Copernicus přineslo souhrn potenciálu především radarových dat Copernicus a jejich možných aplikací. Konference nabídla možnost propojení vazeb mezi účastníky konference napříč státní sférou, akademickým i soukromým sektorem na národní, ale i mezinárodní úrovni. Byla odprezentována řada podnětných témat a otevřela se nejedna diskuze nad otázkami programu Copernicus. Mnoho otázek však zůstává nezodpovězených a je tak výzvou, jak koncoví uživatelé nabízená data a informace přijmou a využijí nabízenou příležitost. Doufejme, že na dalším ročníku konference se nám podaří na některé z těchto otázek najít odpovědi.
PREZENTACE
Sekce 1: Copernicus v ČR
Lenka Hladíková (CENIA): Evropský program Copernicus: Vstup do operační fáze
Ondřej Šváb (Ministerstvo dopravy): Stručný přehled trendů v oblasti pozorování Země
Ondřej Mirovský (Technologické centrum AV ČR): Space v programu Horizont 2020
Ondřej Šváb (Ministerstvo dopravy): Finanční nástroje pro podporu rozvoje Copernicus v ČR
Sekce 2: Copernicus v Evropě
Peter Zeil (Evropská komise): Copernicus – state of play and challenges ahead
Hans Dufourmont (Evropská agentura pro životní prostředí): EEA activities in Copernicus
Sekce 3: Radarová data a jejich aplikace I
Jana Součková (PřF UK): Radarová data včera a dnes
Minyo Hong (Satrec Initiative): Introduction to KOMPSAT-5
George Vozikis (Airbus DS – GeoIntelligence): TerraSAR-X Improvements In The New Sentinel Era
Sekce 4: Land cover/land use
Jana Bašistová (CENIA): Corine Land Cover 2012: Zhodnocení a předběžné výsledky
Jan Kolomazník (GISAT): Služby Copernicus Land: přehled aktuálního stavu
Jan Pacina (UJEP): Rekonstrukce zaniklé krajiny v českém pohraničí
Sekce 5: DPZ v krizovém řízení
Lena Halounová (ČVUT): Využití radarových dat pro mapování povodní
Sekce 6: Radarová data a jejich aplikace II
Jan Kolomazník (GISAT): Využití optických a radarových dat DPZ v dopravě
Sekce 7: Praktický workshop
Přemysl Štych (PřF UK): Projekt EOPOWER – vzdělávání, marketing a výzkum v DPZ
Jana Součková (PřF UK): Úvod do zpracování radarových dat
POSTERY
2) Možnosti detekce vertikálních pohybů terénu (Jan Mišurec, Česká geologická služba) - 1. MÍSTO
3) Copernicus Masters (Ulrike Daniels, Anwendungszentrum GmbH Oberpfaffenhofen)
4) Projekt eENVplus (Jarmila Cikánková, CENIA)
5) Distanční měření a informace (Luboš Moravčík, ČHMÚ) - 3. MÍSTO
6) Historie meteorologie a klimatologie v Česku (Luboš Moravčík, ČHMÚ)
8) Projekt EOPOWER - marketinkové, vzdělávací a výzkumné aktivity v DPZ (Přemysl Štych, PřF UK)